Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.
Život na hradě - prohlídkový okruh s výkladem průvodce, vede přes purkrabství (expozice zaměřená na hospodářský život na hradě), zříceninu hradního paláce a v závěru vystoupá na východní věž (mj. unikátní tapiserie v 3. patře). Doba prohlídky je cca 45 min. Stavba hradu - prohlídkový okruh s výkladem průvodce, zahrnuje prohlídku hradního parkánu s prezentací obrazů z historie hradu, návštěvu přízemí východní věže s expozicí pracovních nástrojů, prohlídku zříceniny hradního paláce a návštěvu západní věže (s pomocí audiovizuální techniky vznik středověké komnaty). Doba prohlídky je cca 50 min. Na tuto trasu je vstup se zvířaty zakázán. Staň se rytířem nebo dvorní dámou - speciální interaktivní prohlídka pro děti s průvodcem, vhodné pro děti 6 - 11 let. Soutěže a plnění úkolů, zaměřené na výchovu pravého rytíře / dvorní dámy; zapůjčení středověkých šatů. Prohlídka se uskuteční při min. počtu 5 dětí, na prohlídku je nutná rezervace předem (tel.: 376 582 324).
E.H. podle http://www.kasperk.cz, 21.3. 2013
historie
Hrad Kašperk byl postaven kolem roku 1360 Vítem Hedvábným a nazván na panovníkovu počest Karlsberg. Měl napomáhat ochraně zemských hranic a obchodní cesty vedoucí z Pasova do Čech a být správním střediskem krajiny, v níž se rozvíjela těžba zlata a stříbra. Téměř neustále byl však zastavován různým držitelům. V husitských dobách to byli významní přívrženci kalicha Zmrzlíkové ze Svojšína, později Šternberkové, Půta Švihovský z Rýzmberka, Švamberkové. Roku 1584 rozprodal císař Rudolf II. velkou část kašperského panství a konečně roku 1617 celý hrad i se zbytkem panství koupilo město Rejštejnské Hory, nazývané odtud Kašperské Hory. Tehdy byl hrad již ve špatném stavebním stavu a město o něj nepečovalo o nic víc než předchozí držitelé. Po roce 1655, kdy byl vydán rozkaz k boření pevných hradů, přestali jej měšťané udržovat úplně a navíc z něho vylámali a odvezli všechen použitelný stavební materiál.
Šumavské hory, pnoucí se jižně od Sušice, chovaly odedávna ve svých útrobách hojnost ryzího zlata. Když tu zlatokopové našli jednoho dne celý balvan zlata, poslali jej do Prahy císaři Karlu IV., jenž v té době vládl nad Čechami. Císař potěšen tímto darem povýšil osadu zlatokopů na město a sám přijel shlédnouti zlaté hory a zaloviti si v starých, tmavých hvozdech, jimiž byly hory pokryty. Přicházeli k němu horníci a přednášeli svoje žaloby a prosby. Dobře prý by jim bylo pod vládou moudrého, laskavého císaře – otce poddaných – kdyby loupeživé hordy nepřepadávaly bezbranné horníky, kdyby stál v kraji pevný hrad, který by střežil ovoce jejich přičinění. A pak – kde zlato, tam se i ďáble stěhuje a o duši lidskou usiluje. Těžký boj s mocí ďáblů, kteří se prohánějí krajem a maří dílo kovkopů. Zadumal se císař nad žalobami zlatokopů, vsedl na koně a pustil se do hloubi temných hvozdů. Sám a sám jede, stále dál od své…
číst dále
Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002