zřícenina hradu Příběnice
© Vlastislav Mareček, 07/2016
Nejstarší dochované, slohově vročitelné architektonické prvky, vytěžené při archeologickém výzkumu započatém v r. 1956 (ale nedokončeném), prokazují vznik hradu v polovině 13. století. V písemných pramenech se uvádějí první majitelé hradu, zemský komorník Vítek z Prčic r. 1243 a jeho bratr Vok, místodržící krále Přemysla Otakara II. ve Štýrsku (1262). R. 1283 se poprvé připomíná Vokův syn Jindřich (†1310) a jeho syn Petr (1347). Jeho dědici spravovali rozsáhlý majetek (36 vsí) až do Joštovy smrti (1369), pak se rozdělili tak, že Oldřich podržel Příběnice se statky na levém břehu Lužnice a Petr s Janem Příběničky s majetkem na pravém břehu. Po smrti obou bezdětných bratrů spojil celé panství Oldřichův syn Jindřich (do r. 1412). Když panská jednota r. 1394 zajala podruhé Václav IV., věznila ho kratší čas na Příběnicích. V dějinách příběnického hradu je nejvýznamnějším obdobím první třetina 15. století. Na hradě byli drženi husitští… číst dále
Jindřich z Rožmberka, předák Jednoty panské, která zvedla odboj proti králi Václavovi IV., uvěznil zajatého krále na Příběnicích. Doufal, že se nikdo z králových přátel nedoví o místě jeho pobytu, neboť Příběnice ležely v odlehlém koutě země nad osamělou, tichou Lužnicí. Pomalu a nevesele plynuly tu v odloučenosti od světa dni králi, zvyklému na veselou společnost, na hlučné hodokvasy, žerty a šprýmy. Jen okno v jeho vězení ho spojovalo nyní s volným, ztraceným světem. Jím pohlížel toužebně na protější stráně a na hladinu řeky, plynoucí pod hradem, koje se bláhovou nadějí, že se tu jednoho dne objeví jeho přátelé s početným vojskem, aby ho vyprostili z nedůstojného, nectného zajetí. Jednoho dne spatřil dole pod skálou rybáře, který plul zvolna na své loďce po řece a vzhlížel vzhůru k hradu. Zamával na něho, aby se zastavil a přijel blíže k skále. Když tak rybář učinil, shodil mu dolů peníz a požádal… číst dále
|
Přihlášení |
