© Luděk Vláčil 06/2014
Nejstarším jádrem hradu byl dle posledních výzkumů úzký a protáhlý palác na východním konci centrálního vrcholového skaliska, k němuž přiléhalo skromné protáhlé nádvoří se zaoblenými rohy. V pozdějším 14. století byl nevyhovující starý palác nahrazen rozměrnějším dvouprostorovým palácem vystavěným napříč ose vrcholu, na konci hradní skály v severovýchodní části areálu. Ten částečně pohltil starší palác. Tento palác mohl sloužívat pobytu královské rodiny Zikmunda Lucemburského. Hradní jádro obíhala nová hradba, která se napojovala na palác. Tato byla mnohdy přestavována, někdy i od základů. V této době byla patrně zastavěna i severní polovina nejstaršího nádvoří provozními budovami. Brána se – stejně jako dnes – nacházela na nejpřístupnější západní straně. Její pozůstatky byly zjištěny při výkopech v prostoru současného průjezdu. Na jižní straně, kde je mírnější klesání terénu, snad hrad chránil oblouk příkopu a valu, které vzaly za své při… číst dále
První písemná zmínka o tomto významném slovenském hradě pocházejí z roku 1311, kdy bylo zapsáno, že se vdova po velmoži Omodějovi z rodu Abovců a jeho synové zavazují vrátit hrad Ľubovňu králi. Z tohoto zápisu vyplývá, že hrad byl původem královského založení a výzkumy doložily jeho založení již ve 2. polovině 13. století. Vraťme se však do roku 1311. Rod Abovců tehdy králi hrad nevrátil, a proto jej královské vojsko o rok později dobylo. Král Karel Robert hradem odměnil svého příznivce Filipa Drugetha. Od roku 1330 však hrad opět patří přímo králi. O jeho oblíbenosti svědčí časté návštěvy krále a jeho rodiny. V roce 1412 se na Ľubovni sešel císař Zikmund s polským králem Vladislavem II. Jagiellem. Ještě tentýž rok se hrad spolu se šestnácti spišskými městy dostal do zástavy Polska. Na celých dalších 360 let se hrad stal centrem polské správy. Hradu v té době vládli polští kapitáni. Jmenovitě je na místě uvést především… číst dále
|
Přihlášení |
