Čelo zámku
© Martin Kabeláč, 03/2008
První zmínka o vsi Tupadly pochází z roku 1212. Barokní zámek v podobě, kterou získal po přestavbě z druhé pol. 17. stol. stojí v centru obce. Zámku vévodí mohutná věž, postavení nad hlavním vchodem do zámku.
Zámek je v současné době v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný. Zámek patří k chráněným kulturním památkám.
V první polovině 14. stol se v Tupadlech připomíná tvrz, kterou vlastnili vladykové z Tupadel Tvrz stávala v místech nynějšího zámku. Z pozdějších majitelů vlastnili tvrz Jan z Dlouhé Vsi, bratři Lukavičtí z Lukavce, Bernart Žehušický z Nestajova a čáslavská obec. ...Po bitvě na Bílé Hoře byl Tupadly čáslavským konfiskovány a v roce 1627 prodány Marii Magdaléně Trčkové z Lobkovic a na Opočně. I jí byly Tupadly konfiskovány a v roce 1635 je císař daroval generálnímu maršálkovi Arnoštu de Suys. Ten postavil na místě tehdy již značně zchátralé tvrze v 1. polovině 17. stol. barokní zámek. Jeho syn Ferdinand po požáru prodal roku 1676 tupadelské panství Marii Barboře z Pöttingů, rozené ze Šternberka. Rodina Pöttingů provedla velké a nákladné úpravy. Zámek obnovila, přistavěla druhé patro a celé jižní křídlo. Nacházely se zde nádherné sály, míčovny, divadlo a v zámecké věži kaple zasvěcená sv. Mikuláši. Marie Barbora z Pöttingů přenechala tupadelské panství svému synovi Františku Karlovi, který ho však v roce 1739 kvůli dluhům prodal v dražbě. Novou majitelkou se stala Kateřina Auerspergová ze Schönfeldu. Ta spojila Tupadly se žlebským panstvím. Přesto na zámku proběhly další stavební úpravy. Ve druhé pol. 18.stol. ztratil zámek svůj význam a byla v něm jen hospodářská správa. Kateřina Auerspergová obě panství odkázala roku 1754 svému manželovi Janu Adamovi z Auersperga. Po jeho smrti r. 1795 zdědil panství jeho synovec Vincenc. Dalšími majiteli byli syn Vincenc a vnuk František Josef, který vlastnil zámek až do roku 1924. Po požáru v r. 1865 proběhly menší stavební novobarokní úpravy. V roce 1924 získal zámek cukrovar v Hostačově. Tehdy byl adaptován k bytovým účelům. Po parcelaci dostal zámek do vlastnictví poslanec za agrární stranu Jaroslav Hálek. Po roce 1945 mu byla polovina konfiskována na základě Benešových dekretů a po roce 1948 došlo k zestátnění všeho. V devadesátých letech 20. stol. byla jedna polovina zámku vrácena paní Libuši Hálkové, snaše Jaroslava Hálka a o druhou polovinu proběhlo několik soudních jednání. V roce 2002 druhá polovina zámku připadla synovi Jaroslava Hálka, ing. Miroslavu Hálkovi. Ten brzy nato zemřel a celý majetek připadl dědicům, ing. Libuši Burgerové a Daniele Suché. Ty zámek prodaly v roce 2002 společnosti Agroslunce s.r.o , kterou vlastní rakouský občan Johann Breiteneder..
