Písnice

Nejpozději na konci 15. stojetí byla ves připojena k měcholupskému statku. Kdy tvrz zanikla se neví. V roce 2007 stál na vrcholové plošině tvrziště rozestavěný rodinný dům obehnaný plotem..

Po levé straně jste právě minuli vyvýšené místo, které je dnes poněkud ukryté nedávným oplocením. Tato vyvýšenina je právě oním pozůstatkem písnické tvrze. HISTORICKÉ ZPRÁVY

Stejně tak jako s tvrzí na Libuši, i zde se setkáváme s nedostatkem historických zpráv. První zmínka o obci Písnici je poněkud záhadná. Někdejší písnický kronikář Josef Jeřábek sepsal první díl kroniky pro léta 1317–1848, avšak proč vybral právě tento počáteční rok, není jasné. V kronice jsou mezi prvními zmínkami o obci uvedena jiná data. Předně je to 1. květen roku 1384. Toto datum vycházející ze zde uvedeného latinského přepisu listiny. Je však převedeno chybně. Dle tabulek je to 23. duben 1374 a nejedná se ani tak o první zmínku o obci, jako o datování nejstarší listiny, v které se jméno Písnice objevilo. O tvrzi se však nic nedozvídáme ani v tomto, ani v jakémkoli z mladších dokumentů. Majitelé obce vždy seděli na tvrzi cholupické. „Nepatrná vesnička Písnice sdílela po staletí své osudy se sousední obcí Cholupice. Od roku 1328 náležela Petrovi od Kamene.“ Na jiném místě téhož dílu kroniky Josef Jeřábek uvádí, že Cholupice držel výše řečený již roku 1300. Zdá se tedy, že v citované větě se rok 1328 vztahuje opravdu k Písnici. Jeto tedy nejstarší zmínka o naší obci? Zřejmě ano, neboť druhou má být zpráva k roku 1381. To odpovídá skutečnosti, když podle kronikáře je zmíněná listina až z roku 1384. Ale tvrz není uvedena ani v tomto zápisu. Literatura i místopisné slovníky navíc stále přebírají jako první zmínku o obci Písnici rok 1406 od uznávaného dr. Antonína Profouse. Jeho třídílná Místní jména v Čechách však už svým názvem napoví, že jejich autor nemohl dokonale prověřit všechny druhy archivních pramenů tak, jako písnický kronikář. Všechny tyto zdroje se však v jednom shodují. Na rozdíl od jedné písemné zprávy, která se dochovala o libušské tvrzi, zde není (zatím) známa ani jediná. ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH TVRZÍ

Také trojdílná Encyklopedie českých tvrzí autorského kolektivu vedeného ing. arch. Ladislavem Svobodou uvádí rok 1406. Krom tohoto připojuje nějakým nedopatřením Písnici k měcholupskému statku, namísto k obci Cholupice. To jsou však malé vady na kráse článku, který přináší půdorys tvrziště. Ladislav Svoboda jej nakreslil na základě krokování již v roce 1981. V rozhovoru pro tento článek uvedl, že náčrt provedl za svých studií, když se o místu dozvěděl od Miroslava Režňáka, který tvrziště objevil. „Zdá se velmi nepravděpodobné, že by tento tvar plošiny vznikl přírodní cestou. Tvrz přitom nemusela být kamenná, ale jen dřevěná.“ V článku z encyklopedie se pak můžeme dočíst: „Z tvrze se dochovala oválná, asi 15 m dlouhá plošina, vybíhající nad nedávno obnovený rybník, vzniklý rozšířením nivy v zákrutu písnického potoka.“

NA PÍSNICKÉ TVRZI

Vše, co do dnešních časů zůstalo z tvrze, je pouhá terénní nerovnost. Nad původem podivuhodného půlkruhu, který se vytváří na západní straně návrší, si jistě v duchu položil otázku nejeden z nás. Avšak pouze zkušený památkář zde rozpoznal pozůstatky feudálního sídla. Jeho zánik musí být vskutku dávný, neboť nevíme, že by v Písnici vrchnost někdy seděla. Přídomek „z Písnice“ pak nosila šlechta, jež měla se samotnou obcí pramálo společného. Jen pověst o písnické hraběnce zůstává…

V nedávné době bylo tvrziště oploceno a vyrostla na něm po mnoha staletích nová stavba. Opuštěné místo je tak s alespoň s částečným respektem k terénní nerovnosti doplněno o rodinný dům..